Gustibus.cz

* * * * * * * * * * * * * * * * *

  • Gastronomická Normandie: Camembert, Cidre, Calvados...
  • Kultovní Toskánsko s lekcí italského vaření

Degustace


Vinařský region Burgundsko

Aktuální nabídka semináře na vinicích v Burgundsku
Regionální gastronomie v Burgundsku

Burgundsko je bezpochyby nejprestižnějším vinařským regionem Francie, který se rozkládá ve východní části země.

Špičkové viniční tratě se nacházejí ve vyšších polohách svahů s převážně vápencovým podložím, z nichž nejznámnější jsou na úpatí tzv. zlatých svahů - Côte d'Or.

Nikde jinde na světě nemá slůvko terroir takový význam jako zde. Vína jsou vyrobená téměř exkluzivně z odrůd Pinot Noir a Chardonnay.

Vinařský region Burgundsko

Ve srovnání s jinými vinařskými regiony Francie je oblast Burgundska velmi malá a rozděluje se do následujících podoblastí:

Chablis - nejsevernější území, které se jmenuje podle jedné z vesnic ležících poblíž Auxerre. Na půdním podloží kimmeridžských jílů se pěstuje pouze odrůda Chardonnay, která zde dává velmi suchá bílá vína s výraznými až ocelovými kyselinami. Vína Chablis se kvalitativně dělí do čtyř skupin podle apelací, ze kterých hrozny pocházejí: Petit Chablis, Chablis, Chablis Premier Cru a Chablis Grand Cru, z nichž poslední dvě nesou na etiketách i označení příslušné vinice. Vinic s označením Premier Cru je nějakých 30, zatímco pouze sedm vinic nese označení Grand Cru. Jsou to: Blanchots, Bougros, Clos, Grenouilles, Preuses, Valmur a Vaudésir, plus Moutonne, tzv. Grand Cru honoris causa, která se rozkládá z části v katastru Vaudésir a z části v Preuses.

Côte de Nuits - leží jižně od Dijonu a táhne se téměř k městu Beaune. Dává převážně červená vína špičkové kvality a pyšní se nejvyšším počtem vinic s označením Grand Cru. Je jich celkem 22 a ty nejslavnější z nich jsou Romanée Conti, La Tâche, Richebourg, Romanée St. Vivant, Échézeaux, Grands Échézeaux, Clos de Vougeot, Clos de Tart, Bonnes Mares a Chambertin. Obec Gevrey-Chambertin má rovněž největší koncentrovanost Grands Crus ze všech vinařských obcí v Burgundsku, a to celkem devět.

Côte de Beaune - rozkládá se kolem středověkého města Beaune a pochází z ní slavná vína z viničních tratí Le Montrachet, Corton Charlemagne, Chevalier Montrachet, Bâtard Montrachet, Bienvenues-Bâtard-Montrachet, Criots-Bâtard-Montrachet - všechna bílá s označením Grands Crus, plus jediné červené - Corton Grand Cru. Dále se zde nachází celá řada vesnic, jejichž jména jsou skutečnými pojmy (a za přiměřené ceny!): Pommard, Volnay, Puligny-Montrachet, Meursault, ale také méně známé vinařské obce, kde poměr kvalita:cena hraje významnou roli. Jmenujme např. Monthelie, Auxey Duresses, Saint Aubin, Saint Romain a Santenay, kde se dají najít skutečné skvosty i bez tlusté peněženky.

[Pozn.: Côte de Nuits a Côte de Beaune jsou kolektivně nazývané také Côte d'Or (Zlaté svahy), podle názvu celého tohoto okresu - ve Francii nazývaného département.]

Côte Chalonnaise - sestává z malých apelací jako jsou Rully, Mercurey, Givry, Montagny, Buxy, Bouzeron aj., které leží západně od města Chalon-sur-Saône a pochází odtud jak červená, tak bílá vína velmi slušné kvality a za příznivé ceny.

Mâconnais - produkuje lehčí červená vína, například Mâcon a Mâcon-Villages, a typicky olejnatá bílá burgundská apelací Saint Véran, Pouilly-Vinzelles, Pouilly-Loché, Viré-Clessé, avšak nejznámější (a také nejdražší) značka, zejména v zahraničí, musí být zajisté Pouilly-Fuissé, díky její popularizi v USA. Oblast Mâconnais se rozkládá v okolí města Mâcon, jak nám ostatně její název napovídá.

Beaujolais - nejjižnější území, které je položeno severně od Lyonu (na které echt čistokrevní Burgunďané shlížejí poněkud shora), známé především pro své Beaujolais Nouveau, jež obletí svět každý třetí listopadový čtvrtek. Málokdo však ví, že v oblasti Beaujolais existuje ještě několik dalších apelací. Jsou to především Beaujolais a Beaujolais-Villages, obě pro bílá, růžová a červená vína a 10 tzv. crus: Brouilly, Côtes de Brouilly, Chénas, Juliénas, Fleurie, Morgon, Moulin-à-Vent, Chiroubles, Saint Amour a Régnié, prestižní značky, které nenesou žádné označení apelace Beaujolais na svých etiketách i když se jedná o ta nejlepší vína z Beaujolais.

Kromě výše uvedených podoblastí zde existuje ještě několik dalších vinařských zón, jako Hautes Côtes de Nuits (s nejvýznamnější obcemi Bévy, Magny-lès-Villers, Marey-lès-Fussey, a Villars-Fontaine), Hautes Côtes de Beaune (zahrnující nejvýznamnější obce této zóny Échevronne, La Rochepot, Meloisey, Nantoux a Nolay), Couchois (v okolí městečka Couches, jižně od Beaune), Vézelien (v okolí Vézelay, západně od Avallonu).

Vinařský region Burgundsko

Dále jsou tu Irancy (Bourgogne-Irancy, které je jediným červeným vínem v oblasti Auxerrois, východně od Chablis), St. Bris (jediná apelace v celém regionu pro odrůdu Sauvignon Blanc, zatímco vína z odrůd Chardonnay a Pinot Noir se zde uvádějí na trh pod značkou Côte d'Auxerre), Tonnerrois (zahrnuje města Tonnerre a Épineuil), Côtes de Saint Jacques (nejsevernější oblast celého Burgundska ležící severozápadně od Chablis) a Châtillonais (v okolí města Châtillon-sur-Seine, severně od Dijonu).

Tajemství jedinečnosti burgundských vín se dá shrnout do nepřeložitelného francouzského slůvka terroir, což je kombinace půdního složení a podloží dané viniční trati s odrůdou na ní pěstované a jejími mikroklimatickými podmínkami - není proto náhodou, že se v Burgundsku jednotlivé vinice nazývají climats. Tyto jednotlivé viniční tratě produkují každá radikálně osobitá a diametrálně odlišná vína, která se dokonce mohou výrazně lišit i od svých sousedů.

Klasickým příkladem je slavná viniční trať La Romanée Conti, která dává jedna z nejvyhledávanějších vín na světových trzích (nedávno také označené jako nejdražší víno na světě vůbec), za jejíž zídkou (clos) leží jiná vinice, ale vína z jejích hroznů vyrobená zdaleka nedosahují stejného renomé. Navíc mohou být burgundské vinice rozděleny do několika parcel, a tudíž mohou mít i několik vlastníků. Snad nejtypičtějším příkladem je vinice Clos de Vougeot, kterou obhospodařuje přes 90 jednotlivých pěstitelů-vinařů. Zákon, jenž toto upravuje, pochází ještě z období vlády Napoleona, který zkonfiskoval půdu náležející církvi a šlechtě. Po smrti vlastníka pozemku se uplatňuje dědický zákon, který parcelu rozdělí mezi všechny potomky a tím se vinice dělí na stále menší a menší parcely. Navíc je na pozůstalost uvalena vysoká dědická daň, se kterou se zpravidla každou generaci musí rodina vypořádat.

Z celkového počtu registrovaných burgundských vinohradníků (nějakých 4 300), vlastní každý z nich v průměru pouze nějakých 6 hektarů vinic. A to je vlastně jeden ze zásadních rozdílů mezi oblastmi Bordeaux a Burgundsko. V Bordeaux, kde honosné châteaux o velkých rozlohách vinic původně vlastnila šlechta a kde se nynějšími vlastníky stávají čím dál tím více nadnárodní konglomeráty a pojišťovny, které usedlosti zchudlé šlechty kupují, rodinný monopol dnes představuje zcela ojedinělou skutečnost. V Burgundsku však naopak není neobvyklé, že se statky spojují nebo lze dokonce přinést vinici do rodiny věnem. Dalším příkladem rozdílu obou regionů je následující populární anekdota: když Bordelais navštíví burgundský sklep, bude mu předložen celý sortiment vín. V opačném případě, v Bordeaux, dostane Burgunďan v tamním sklepě ochutnat pouze jedno víno...!

Bourgogne en fête
aneb Burgundsko slaví...

Burgundští vinaři jsou známí svým "joie de vivre" - neboli smyslem pro radost a veselí - a pohostinností, s jakou vítají náštěvníky ve své vinařské oblasti, zejména během četných eno-gastronomických slavností, které se zde odehrávají po celý rok.

Bourgogne en fete, aneb Burgundsko slaví...

Vskutku, v tomto ikonickém regionu se neustále něco slaví - od ledna až do prosince, od Chablis až po Beaujolais... a kromě vína, crémantů a cassisů se oslavují i šneci, dršťky, hořčice, petrželová šunka v aspiku a jiné regionální speciality.

Jako první v roce se v kalendáři objeví Fête de la Saint Vincent Tournante. Třetí víkend v lednu bývá tradičně důležitým termínem v kalendáři milovníků burgundských vín i v České republice, neboť právě teď vyráží autobus plný Pražanů i Moravanů (a mnohdy i Slováků, Angličanů a jiných národností) k legendárním viničním horám Burgundska, aby zde prožili 72 hodin degustačního a gastronomického maratonu nazvaný La Fête de la Saint Vincent Tournante neboli festival svatého Vincenta.

La Saint Vincent, jak se tato vinařská slavnost ve Francii běžně nazývá, je zasvěcena patronovi francouzských vinařů, svatému Vincentovi, a koná se vždy v jedné z obcí této slavné vinařské oblasti. Poprvé se konala v roce 1938 v obci Chambolle-Musigny kde ji uspořádali dva, dnes renomovaní burgundští vinaři, Faiveley a Potel, za účelem propagace burgundských vín, která se tehdy špatně prodávala. Na 500 účastníků z řad samotných vinařů a pět společností svatého Vincenta defilovalo v procesí celou vesnicí na zámek Clos de Vougeot, sídlo bratrstva Chevalierů du Tastevin. Poté se festival opakoval každoročně (s výjimkou válečných let) a pokaždé v jiné vinařské obci - výraz "tournante" totiž znamená, že se každý rok runda otáčí a nad oslavami drží ochrannou ruku pokaždé jiná vesnice.

Postupně se festival svatého Vincenta stal stále populárnějším, až se na přelomu druhého a třetího milénia rozrostl do takových proporcí, kdy již nebylo únosné obveselovat zdarma statisícové davy návštěvníků, kteří se do těchto jindy ospalých vesniček sjížděli každoročně koncem ledna ze všech koutů světa.

V roce 2003 se již nenašla žádná vinařská obec, jež si hodlala vzít na svá bedra tak složitý úkol a logistickou noční můru jakou byla organizace slavností, a tak se jich nakonec ujali sami rytíři - Chevaliers du Tastevin, kteří tak po několik let pořádali oslavy ve svém sídle Clos de Vougeot a v Beaune. Byla to však poněkud komornější událost, bez turistů, zahraničních návštěvníků a bez ochutnávek zdarma pro zúčastněné. Až v roce 2007 se konečně městečko Nuits-Saint-Georges rozhodlo uspořádat slavnosti v poněkud honosnějším stylu, tak jak tomu bývalo dříve, což byl ostatně slogan (Il était une fois...) a téma festivalu.

Slavnosti svatého Vincenta obvykle začínají v sobotu ráno v 8 hodin fanfárami a slavnostním průvodem, v němž defilují zástupci více než 90 burgundských vinařských obcí takového renomé jako jsou např. Chablis, Pommard, Puligny-Montrachet, Gevrey Chambertin či Vosne-Romanée. V průvodu nesou své vlastní sošky svatého Vincenta, které si poté nechávají v místním kostele na mši posvětit. Venku již mezitím vybuchují zátky a první návštěvníci začínají ochutnávat vína. Návštěvníci, kteří zaplatí 10 Euro, obdrží speciální degustační skleničku a hrst kupónů, které si vymění za degustační vzorky v četných caveaux de dégustation, roztroušených po celé obci. Pro gurmety zde jsou k mání lahůdky jako tucty burgundských šneků marinovaných v Chablis, bretaňské ústřice, palety báječně vonících sýrů a jiné regionální laskominky.

Jediným rozdílem od předešlých festivalů je ten, že degustace jsou nyní zpoplatněné, čímž se eliminují statisícové hordy, které se sem přijížděly zdarma napájet. Pro městečko Nuits-Saint-Georges to zajisté byl v roce 2007 velký úspěch, neboť o rok později je následovala malebná vesnice Saint-Romain, která nad hlavním festivalem převzala patronáž a navíc se další, i když poněkud méně okázalé, slavnosti konaly rovněž v Beaune, Chablis, Chitry, Coulanges-la-Vineuse, Jussy, Migé, Mercurey, Saint Maurice de Satonnay a Santenay. V roce 2009 následovala oblast Mâconnais, kde se slavnosti konaly na třech místech: v Chardonnay, Mâconu a Pierreclos, v 2010 pak slavná obec Côte de Beaune Puligny-Montrachet a letos Corgoloin a tím se tato slavnost vrátila do starých kolejí.

A tak netrpělivě čekáme, kdo se v roce 2012 ujme organizace tohoto tradičního festivalu. Sledujte proto tyto stránky a pamatujte si, že je-li o svátku svatého Vincenta krásně jasno, bude plná bečka vína!