Gustibus.cz

* * * * * * * * * * * * * * * * *

  • Gastronomická Normandie: Camembert, Cidre, Calvados...
  • Kultovní Toskánsko s lekcí italského vaření

Degustace


Vinařský region Alsasko

Aktuální nabídka semináře v Alsasku
Regionální gastronomie v Alsasku

Alsaský region je přibližně 80 km dlouhý a rozkládá se podél hranice s Německem, od Štrasburku na severu až po Mylhúzy (fr. Mulhouse, něm. Mülhausen, als. Milhüsa) na jihu mezi úpatím pohoří Vogéz a Rýnem.

Jedná se překvapivě o nejssušší oblast v celé Francii. Tento region i jeho vína působí poněkud germánsky, do kterého se prolínají francouzské prvky.

Zvláštností je také fakt, že alsaská vína se uvádějí na trh s označením na vinné etiketě nesoucí název jedné ze sedmi autorizovaných odrůd.

Vinařský region Alsasko


Lach, ess un drenk met uns, dass esch elsassische leveskunscht...
(Směj se, jez a pij s námi, to je žití po alsasku...)

Lidová moudrost

Alsasko - region odrůdových vín

Trocha vědomostí

Alsasko trpělo donedávna tzv. krizí identity. Střídavě totiž patřilo Německu i Francii, podle toho, kdo zrovna vyhrál tu či onu válku (a podle slov slavného protagonisty Johnnyho Hugela ze stejnojmenného alsaského vinařství: "On n'a pas loupé une..." - žádnou jsme nepropásli...). Po třicetileté válce bylo Alsasko připojeno k Francii, ale alsaská vína měla zakázaný přístup k Rýnu, jejich tradiční cestě k exportu na sever. Na konci franko-pruské války v roce 1871 připadla tato provincie Německu, avšak němečtí vinaři, kteří byli v nevýhodě, oproti lepším pěstitelským a klimatickým podmínkám v Alsasku, se zasloužili o to, že Alsasané měli povoleno vyrábět pouze obyčejná vína.

Po první světové válce bylo Alsasko znovu francouzské, ale kvalita vín byla nevalná. S druhou světovou válkou přišla opět rychlá změna nadvlády a všechny tyto faktory měly za následek, že se během 30 let celková rozloha vinic zmenšila téměř na polovinu. Až počátkem 70. let se kvalita alsaských vín začala dramaticky zlepšovat a v roce 1972 bylo zákonně ustanoveno označení původu AOC Alsace, po kterém následovalo v polovině osmdesátých let Alsace Grand Cru, které bylo uděleno 50 vinicím, k nimž se v lednu 2007 připojila i vinice neboli lieu-dit Kaefferkopf, jako 51. grand cru, jež byla až do té doby považovaná za tzv. honoris causa.

Region odrůdových vín

Jedinou významnou oblastí AOC Francie kde lze spatřit jméno odrůdy na etiketě je Alsasko. Jeho rozloha o přibližně 12 000 hektarech je jen o málo menší než rozloha vinic České republiky. Existuje zde však jen jedna apelace pro vína šumivá, a to AOC Crémant d'Alsace a dvě apelace pro vína tichá - AOC Alsace a AOC Alsace Grand Cru (posledně jmenovaná, která se vztahuje pouze na 51 přísně delimitovaných vinic neboli lieux-dits, se dá přirovnat k apelacím jednotlivých vinic neboli climats v Burgundsku.

Všechno má však své výhody i nevýhody. Germanická jména některých odrůd a specifických poloh jako např. Gewurztraminer, Zotzenberg, Schneckenberg, Bergweingarten, Zinnkoepflé aj. nejsou pro obyčejného Francouze snadno vyslovitelná a zapamatovatelná, pakliže zrovna není Alsasan, geolog nebo ampelograf... Z těchto důvodů se alsaská vína v gastronomii netěšila nikdy velké popularitě a proto se na trhu občas našly (a stále ještě najdou) skutečné skvosty za slušný peníz. Pojďme se tedy naučit rozumět alsaským vínům o něco hlouběji.

Sedm klasických alsaských odrůd

Pro vína nesoucí označení AOC Alsace se zde pěstuje sedm odrůd, jejichž jména jsou uvedena na etiketě jako název vína, z nichž pouze čtyři "ušlechtilé" kultivary (Riesling, Pinot Gris, Gewurztraminer a Muscat) jsou určené pro vína s označením Alsace Grand Cru. Jsou to:

Sylvaner (Sylvánské zelené) je nejalsasštější z alsaských vín. Je to onen p'tit blanc, suchý a lehký hasič žízně, svěží a dobře pitelný s příjemnou kyselinkou. Na rozdíl od jeho německého protějšku nazývaného Silvaner, jenž je zejména ve Francích v okolí Würzburgu považován za nejušlechtilejší odrůdu této oblasti s jeho vynikajícím minerálním charakterem, je alsaský Sylván povážován jako tzv. entry-level neboli "otvírák", kterým zpravidla začínají řízené degustace.

Pinot Blanc (Rulandské bílé) je burgundská odrůda, která dává víno podobných vlastností, ale je méně výrazné a aromatické než jak jsme na ně zvyklí u nás. Vyznačuje se delikátním aroma a chutí, která se snoubí s většinou pokrmů.

Riesling (Ryzlink rýnský) - král vín. Na obou březích Rýna dává perfektní vyvážená vína, ve kterých se mísí intenzita citrusových plodů podtržená medovými podtóny s nuáncemi naftových výparů (čím je víno starší, tím lepším je "naleziště ropy"). Vína z Ryzlinku rýnského se těší dlouhé životnosti.

Pinot Gris (Rulandské šedé) je burgundská odrůda produkující velmi hutná vína intenzivního charakteru, která mají velký potenciál pro delší archivaci. Vhodná jako doprovod k foie gras.

Gewurztraminer (Tramín kořenný) v Alsasku dosahuje nezaměnitelného charakteru. Je bohaté struktury ve vůni a chuti evokující exotické ovoce jako např. liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. V gastronomii mnohdy překvapí jako perfektní doprovod k asijské kuchyni.

Muscat (Muškát), přesněji řečeno Muscat blanc d'Alsace à petits grains, dává základ typickým alsaským vínům s báječným aroma a hroznovou chutí. Nejlepší jsou podávaná jako aperitiv, avšak lze je snoubit i s některými pokrmy, jako např. s chřestem nebo waldorfským salátem.

Pinot Noir (Rulandské modré) je jedinou modrou odrůdou, která se pěstuje v této oblasti. Původem z Burgundska, kde produkuje vína největšího světového renomé, tato odrůda miluje chladnější klimatické podmínky a v Alsasku dává štíhlejší vína na každodenní pití.

Kromě výše uvedených sedmi klasických odrůd, povolených pro samostatnou apelaci Alsace AOC, se v Alsasku pěstují ještě další odrůdy, např. Chardonnay, Chrupka a Auxerrois. Avšak pozor! Nezaměňovat tuto bílou odrůdu (která se používá stejně jako výše zmíněné odrůdy pouze do kupáží vín Edelzwicker nebo sektů), s modrou odrůdou Cot neboli Malbec, jíž je v oblasti Cahors v jihozápadní Francii vysázeno 2000 hektarů, kde se nazývá také Auxerrois, ale produkuje tzv. černá vína Cahors.


Vysoké přívlastky

Čtyři "noblesní" odrůdy zmíněné výše jsou povolené k výsadbě v polohách 51 Alsace Grands Crus a mohou se též použít k výrobě vín vysokých přívlastků jako jsou Vendanges Tardives (pozdní sběry) - což zde opravdu znamená pozdní sklizeň a ne pouhý stupeň cukernatosti bez ohledu na odrůdu či polohu - a Sélection des Grains Nobles (botrytické výběry).

Pozn.: Mono-cépage versus assemblage

U francouzských vín hraje důležitou roli označení místa původu, u těch nejvěhlasnějších je to zejména označení appellation d'origine contrôlée, zkratka AOC. Obvykle se tedy pijí vína Pommard z Pommardu, Chablis ze Chablis, Sauternes ze Sauternais či s Châteauneuf-du-Pape ze Châteauneuf-du-Pape. Jelikož se na většině francouzských etiket nevyskytuje jméno odrůdy, byl si nucen milovník vína zvyknout na to, že v oblastech AOC kde se pěstuje jen jedna odrůda (tzn. mono-cépages), jak je tomu ve výše uvedených obcích Pommard a Chablis, najde pod prvně zmíněným jménem odrůdu Pinot Noir (Rulandské modré) a pod druhým Chardonnay. Naopak vína ze Sauternes AOC jsou scelena ze tří odrůd (Sauvignon, Sémillon a Muškát žlutý), zatímco v kupáži neboli assemblage (u nás stále ještě podceňované a hanlivě nazývané "směska") červeného Châteauneuf-du-Pape je povoleno až třináct odrůd.